U Závisti - Zbraslav
U Závisti – Zbraslav u Prahy 49°58'20.176"N, 14°24'1.109"E
Geologicky zajímavá lokalita U Závisti se nachází v údolí Vltavy u Zbraslavi a byla odkryta při stavbě silnice do Komořan. V horninovém defilé je odkryto cca 150 m mocné strmě, variským vrásněním (před cca 350 mil. lety), ukloněné letenské souvrství ordovického stáří (ordovik - 500 až 435 mil.let). Je tvořeno polohami slídnatých drobových břidlic a drob s polohami křemenných pískovců až kvarcitů (křemičitými roztoky zpevněný pískovec). Na strmě ukloněných vrstvách jsou v horní části vodorovně uložené štěrky středněpleistocénní (čtvrtohorní) vltavské říční terasy. Vrstevnatost je sice velmi výrazná, ale hranice mezi jednotlivými vrstvami většinou nejsou příliš ostré. Jako celek je letenské souvrství v tomto vývoji sedimentem okrajových částí mořské pánve, kde se projevoval vliv říční deltové sedimentace (přínos klastického materiálu z blízké pevniny). Díky tektonické činnosti docházelo k poměrně rychlým poklesům a zdvihům dna barrandienské pánve. Měnily se tak podmínky pro usazování, a proto dnes můžeme pozorovat rychlé střídání vrstev různých typů hornin – drobové břidlice a droby jsou sedimenty hlubší mořské pánve, pískovce a křemence jsou sedimenty mělké mořské pánve. Části budoucího Českého masívu zalité mělkým mořem sa nacházely hluboko na jižní polokouli cca na 50. rovnoběžce a tvořily okrajovou část mohutného kontinentu Gondwana. Celková tloušťka ordovických mořských sedimentů činí v Barrandienské pražské pánvi až 2000 metrů.