Zajímavosti
---------------------------------------------------------------------------------
Sonda InSight na Marsu - 2018
Sonda InSight je stacionární sonda určená k výzkumu Marsu. Proč se o ní zmiňuji na těchto stránkách? Do současné doby byl zkoumán pouze povrch Marsu a prováděny odběry a rozbory hornin do hloubky maximálně několika centimetrů. InSight je první sonda v historii lidstva, která bude zkoumat vnitřní geologickou stavbu Marsu. A jakým způsobem? Nitro naší Země se, jak je všeobecně známo, skládá z několika částí (geosfér). První a pro nás nejdůležitější geosférou, je zemská kůra (kontinentální má tloušťku cca 20 až 90 km, oceánská kůra má tloušťku cca 5 až 12 km), která tvoří kontinenty a dna oceánů. Jednotlivé kontinenty se díky konvexním proudům stoupajících plášťových hornin pohybují, narážejí do sebe, oddělují a vzdalují se a vzniká tak globální desková tektonika. Příčinou jsou, jak již bylo řečeno, konvexní pohyby horkých polotekutých plášťových hornin. Zemský plášť zasahuje až do hloubky cca 2900 km. Potom následuje již jen vnější zemské tekuté jádro s vnitřním pevným jádrem. Jak jsme toto všechno zjistili? Vrtáním do Země rozhodně ne, nejhlubší vrt do země na poloostrově Kola je hluboký „pouze“ 12262 m – takže jen takové škrábnutí do Země. Stavba Země byla zjištěna díky seismologům, kteří v minulých desetiletích rozmístili na celé Zemi obrovské množství velmi citlivých seismologických stanic. Tyto stanice registrují všechna místní zemětřesení, ale postupem času se zjistilo, že zápisy seismografů registrují chvění Země i po více jak hodině od hlavního silného zemětřesení. Tímto způsobem se přišlo na různé typy seismických vln (P a S vlny), které různě procházejí, neprocházejí, odrážejí se, lámou se přes jednotlivá rozhraní zemských geosfér. Země se po velkém zemětřesení chvěje ještě dlouho jako zvon. Z těchto poznatků mohli vědci sestavit průřez Zemí a stanovit přibližně rozměr všech vnitřních částí (geosfér). A právě tento princip bude uplatněn na planetě Mars. Sonda InSight startovala dne 5.května 2018 v době startovacího okna, kdy Mars k nám byl nejblíže. Hladce na Marsu přistála dne 26. listopadu 2018. Po jejím uvedení do provozu byl na povrch Marsu robotickou rukou umístěn velmi citlivý seismometr s ochranným krytem. Tento přístroj bude „čekat“ na marsotřesení a pokusí se pomocí seismických vln prozkoumat marsovské geosféry (složení Marsu). Dalším přístrojem je pás s velmi citlivými teploměry, který bude, po zatlučení penetrátoru do hloubky 3 až 5 metrů vtažen pod povrch a jednotlivá čidla teploměrů budou měřit šířící se tepelné toky pod povrchem Marsu. Toto měření by mělo poodhalit termální historii planety a její tepelný profil. V těchto ohledech je právě tato sonda InSight tak unikátní.
Umělecká představa přístání a práce sondy InSight: https://youtu.be/XO4OjuG66-4
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zatmění Měsíce 27. července 2018 – událost 21.století
Dne 27.července 2018 nastalo úplné zatmění Měsíce. Jev, který nastává poměrně často, byl v tento den neobvyklý tím, že při něm Měsíc prošel přímo středem zemského stínu, což se stalo naposledy při zatmění dne 15.června 2011. To by stále nebylo tak zajímavé, ale právě letos v srpnu se k tomu přidala další skutečnost, že Měsíc byl zároveň od Země na své oběžné dráze nejdále (v tzv. odzemí - 406 222 km) a nám se jevil jako „menší“ než obvykle. Díky souběhu těchto dvou skutečností, šlo o nejdelší zatmění Měsíce v 21.století, delší zatmění bude až 9.6.2123. Částečné zatmění začalo ve 20:24 SELČ, v Čechách však Měsíc vyšel až později (v Plzni ve 20:46), a skončilo v 0:19 následujícího dne, tj. 28.července 2018. Samotné úplné zatmění trvalo od 21:30 do 23:13, maximum nastalo ve 22:21 – délka trvání úplného zatmění tedy byla 1 hod. a 43 minut.
Při zatmění měsíce nedochází k jeho „zmizení“ jako u zatmění Slunce, ale díky rozptylu slunečních paprsků v atmosféře se nám jeví měsíc jako rudohnědý, protože je osvětlován částí spektra světla s delší vlnovou délkou (červená barva – je jen částečně pohlcována vrstvou atmosféry Země).
Bohužel v části Čech bylo velmi špatné počasí, na moji hvězdárnu ve Spáleném Poříčí mělo přijít deset lidí se podívat na zatmění, ale u nás po celou dobu bylo zataženo, pršelo a byla bouřka.
Zatmění Měsíce 27.7.2018, foto Libor Šmíd z Plzně
Zdánlivě největší a nejmenší Měsíc v roce 2018
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Měsíc – největší úplněk za posledních 68 let - 14.11.2016
Měsíc je největším objektem na noční obloze. Je to náš jedinný vesmírný průvodce (např. Jupiter 67 měsíců, Saturn 62 měsíců) a má průměr 3470 km. Je nejjasnějším objektem noční oblohy a obíhá Zemi jednou za 29,5 dne (708 hodin). Vzhledem k mírně ukloněné oběžné dráze Měsíce kolem Země a různé poloze na oběžné dráze soustavy Země - Měsíc, pozorujeme různé fáze Měsíce – od novu (Měsíc není na obloze vůbec vidět) až po úplněk. Měsíc má tzv. vázanou rotaci se Zemí, to znamená že jeho otočení kolem vlastní osy trvá stejně dlouho jako jeho jeden oběh kolem Země. Díky tomuto jevu je k nám Měsíc neustále natočen stejnou stranou. Měsíc vznikl při mohutné srážce planety velikosti Marsu (nazvána Theia) v době fomování Sluneční soustavy před 4,5 miliardami let a je shlukem trosek po této srážce. Z tohoto důvodu je složením podobný Zemi a gravitačně působí na Zemi – slapové síly, vznik přílivu a odlivu v oceánech. Na Zemi nepůsobí jen na oceány, ale i na vlastní těleso Země (zemskou kůru) a způsobuje jeho vzdouvání cca o 20 cm. Tímto gravitačním vzájemným působením a vnitřním třením dochází k brždění rotace Měsíce okolo Země, což vede (podle fyzikálního zákona o zachování momentu hybnosti) k zvětšování vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem o 3,8 cm za rok (za poslední miliardu let o 38 000 km)
Vzhledem k jeho mírně eliptické dráze okolo Země se Měsíc dostává někdy blíže k Zemi a nám se jeví jako větší (perigeum – 356 400 km), než v okamžiku, když se nachází na nejvzdálenějším bodě elipsy (apogeum – 406 700 km). Když se doba perigea schoduje s fází úplňku Měsíce, dochází k tzv. superúplňku – v té době se nám jeví Měsíc jako největší – zdánlivých 33,3´ (obloukových minut).
Letos (2016) se tento úkaz odehrál při úplňku dne 14.liostopadu 2016 (vzdálenost od Země 356 509 km). Naposledy byl tak velký úplněk 26.ledna 1948 (před 68 lety) a podobně velký nastane až 25.listopadu 2034.
Podívejte se na Měsíc, stojí to za to.
Fotografie poloviční fáze Měsíce byla pořízema 23.9.2005 na mé hvězdárně – fotografováno afokálně (fotografie přes okulár astronomického teleskopu)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Částečné zatmění Slunce 20. března 2015
V pátek 20.3.2015 proběhlo v České republice částečné zatmění Slunce Měsícem. Zajímavý úkaz částečného zatmění začal v 9.35 hod. nasouváním Měsíce na sluneční kotouč, maximální fáze zatmění (zakryti 74%) proběhla v 10.44 hod. Konec zatmění proběhlo, Měsíc opustil sluneční kotouč, v 11.55 hod. Bylo krásné jarní počasí, a tak jsem uspořádal další veřejné pozorování na náměstí ve Spáleném Poříčí. Na částečné zatmění se přišlo podívat celkem cca 240 zájemců z řad veřejnosti a škol. Při zatmění bylo na okraji Měsíce při větším zvětšení možno pozorovat reliéf hor a kráterů. Jako úplné bylo toto zatmění Slunce možno pozorovat v Severním moři, např. na Špicberkách nebo na Faerských ostrovech.
Toto výrazné zatmění bylo největší mezi lety 2011 a 2026. Malé částečné zatmění Slunce proběhne roku 2021 (Měsíc zakryje 17% slunečního kotouče)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy - leden 2015
Tato kometa byla objevena 17. srpna 2014 a dostala označení C/2014 Q2 Lovejoy podle svého objevitele, australského amatérského astronoma (Terry Lovejoy). V době svého objevení měla jasnost pouze 14,8 magnitudy, byla tedy na hranici vizuálního pozorování a první odhady nebyly moc optimistické, kometa měla dosáhnout v maximu jasnosti zhruba 11 magnitudy. V té době si skoro nikdo nedokázal představit, že by mohla zjasnit až na 4 magnitudu. Její zjasňování bylo opravdu velké a neočekávané. Již v prosinci 2014, tedy 4 měsíce od jejího objevení, měla jasnost 7,4 magnitudy. V té době však byla pro nás, pozorovatele severní polokoule, ještě skryta pod jižním obzorem. Teprve 9.ledna 2015 překročila nebeský rovník a oficiálně se stala i objektem severní oblohy. V průběhu ledna kometa rychle stoupala mezi zimními souhvězdími. V době vzniku snímku se nacházela v souhvězdí Býka, za pár dní se přesunula do souhvězdí Berana, dále do Trojúhelníku a Andromedy. Její deklinace nadále stoupala, až se stala cirkumpolárním, tedy nezapadajícím objektem v blízkosti severního nebeského pólu (Polárka).
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy je dlouhoperiodická kometa, tzn. že ve vnitřní Sluneční soustavě nebyla s největší pravděpodobností poprvé (doba oběhu 13 400 let). Nejblíže Zemi byla kometa 7.ledna 2015, a to ve vzdálenosti zhruba 43 miliónů kilometrů. Přísluním (perihelem) pak prolétla 30.ledna 2015 ve vzdálenosti ve vzdálenosti 190 miliónů kilometrů od Slunce. Tyto staré komety jsou známé tím, že k výraznějšímu zjasnění u nich dochází až v blízkosti Slunce. A proto nás, na rozdíl od nových komet z Oortova oblaku, často příjemně překvapí. V době, kdy byla kometa nejblíže Slunci, tak ohřátím uvolňovala do vesmíru až 20 tun vody za sekundu a mnoho dalších (až 21) sloučenin. Mezi ty zajímavé patří například oxid uhelnatý, etanol (alkohol) a glykolaldehyd – nejjednodušší možný cukr. Vše bylo zjištěno spektrální analýzou komy a ohonu komety. Potom se kometa vzdalovala od Slunce i Země a byla pozorovatelná ještě několik měsíců dalekohledy.
Autor: S.Gorková - hvězdárna Valašské Meziříčí, upravil a doplnil Josef Mucha
Fotografie byla pořízena dne 15.1.2015 ve 2.00 hod. digitální zrcadlovkou Canon EOS 700D na stativu, objektivem 70 mm, f/8, expozice 10 sec., ISO - 12800. Kometa, v té době vizuálně pozorovatelná, je v souhvědí Býka nad západním obzorem a na smímku se jeví jako modrozelený bod uprostřed.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přechod Venuše přes Slunce 6.6.2012
V brzkých ranních hodinách dne 6.6.2012 došlo k zajímavému astronomickému úkazu. K přechodu planety Venuše přes sluneční kotouč. Venuše přes Slunce přecházela bezmála 7 hodin, avšak v našich zeměpisných šířkách jsme mohli pozorovat tento úkaz pouze dvě hodiny hned po východu Slunce. Mně se podařilo Venuši vyfotografovat mírně v mracích v 5.02 hod. těsně před tím než se obloha zcela zatáhla oblačností. Místo odkud byl úkaz fotografován je silnice mezi Božím Darem a Horní Blatnou v Krušných horách. Venuše se na fotografii jeví jako malý kotouček v pravé horní části slunečního kotouče.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Částečné zatmění Slunce 1.8.2008
Dne 1. srpna 2008, uprostřed prázdnin, bylo možné nad územím České republiky pozorovat částečné zatmění Slunce. Měsíc částečně zakryl sluneční kotouč, v maximu 22%. Úkaz byl pozorovatelný mezi 10:50 – 11:38 – 12:28 SELČ. Bylo krásné počasí, a tak jsem uspořádal veřejné pozorování na náměstí ve Spáleném Poříčí. Na neobvyklý úkaz se přišlo podívat cca 110 zájemců z řad veřejnosti.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------