Skalka u Velimi
Lom Skalka u Velimi 49°59'11.787"N, 15°12'22.816"E
Návrší Skalky u Velimi s bývalým jámovým lomem je tvořeno vysoce metamorfovanými (překrystalizovanými) horninami (migmatity, pararuly) kutnohorského krystalinika. Toto krystalinikum bylo severní součástí moldanubické kry, která vznikla hluboko na jihu Země u prakontinentu Gondwana v neoproterozoiku (starohory). Tam také krystalinikum vzniklo při kadomské orogenezi (vrásnění) za vysokých teplot (až 700 st.C) a tlaku v hloubce 10 až 30 km. Dále prošlo kutnohorské krystalinikum další metamorfózou v období variské orogeneze v karbonu (prvohory). Tyto horniny (migmatity, pararuly) jsou velmi tvrdé a houževnaté a těžko erodují. Málo erodovatelné horniny tvořily vyvýšeninu, která byla v období křídové mořské záplavy (cenoman až turon - 96 - 89 mil. let) malým ostrovem. Tento ostrov byl omýván mělkým mořem a ukládaly se zde příbojové sedimenty. Byly tvořeny opracovanými balvany a valouny migmatitů a ve skalních rozsedlinách se ukládaly příbřežní slepence, vápnité pískovce a organodetritické vápence s fosíliemi mořských živočichů – hub, mlžů, mechovek, ramenonožců a dalších (organodetritický, bioklastický – označení klastického materiálu nebo celých hornin složených z úlomků pevných (kosterních) částí organismů – koráli, řasy, schránky živočichů). V nadloží jsou uloženy světlé vápnité slínovce. Na vyvýšenině skalka od lomu severozápadním směrem se nacházelo ve střední době bronzové velké hradiště. Největšího rozkvětu dosáhlo okolo roku 1300 před Kr. Patřilo k největším v historii a dosahovalo vnějších rozměrů s mohutným opevněním 1100 x 700 m (rozloha až 80 ha). Jinak okolní povrch krajiny je pokryt eolickými sedimenty (sprašové hlíny posledních glaciálů). Podobný lom na migmatit a křídovými usazeninami se nachází nedaleko (650 m) u obce Nová Ves.
