PP Lom Přední Kopanina
PP Lom Přední Kopanina 50°6'53.633"N, 14°17'30.229"E
V katastru obce Přední Kopanina se nachází významná chráněná lokalita - lom na těžbu kamene. Jedná se o horninu slínovec (opuku) ze které byly stavěny a opravovány významné pražské památky. Opuka vznikla jako jemný a následně zpevněný sediment na dně klidného a teplého moře v období křídy (druhohory). Petrograficky se jedná o písčito - vápnité prachovce až jílovité vápence. V lomu je též významný a typický profil (stratotyp) bělohorského souvrství. Sedimenty na dno mělkého a teplého turonského moře byly ukládány před cca 90 mil. lety. Spatřit tak můžete geologický profil křídových sedimentů – 80 - 120 cm mocnou kompaktní vrstvu nazlátlé až načervenalé opuky, tzv. zlaté opuky, která se nachází na bázi odkryvu a je oblíbeným materiálem sochařů a restaurátorů. V podloží lomu jsou výchozy staršího korycanského a peruckého souvrství. V hornině je možno pozorovat místy drobné jehlice mořských hub, mlžů a hlavonožců, které se zde během vzniku ukládaly na dno. Délka lomu ve směru sever – jih je cca 250 m, výška lomové stěny je cca 12 m. V minulosti zde byly lomy dva a až v roce 1948 došlo k jejich propojení. Opuka u Přední Kopaniny se začala lámat již v 1. polovině 12. století, kdy z ní byla postavena zdejší rotunda sv. Máří Magdaleny. Dále z ní byly vytvořeny oltáře pro nový kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně (1863) a pro obnovovaný chrám sv. Víta (1868-1873). Od té doby byla kopaninská opuka použita k mnoha sochařským, architektonickým i stavebním dílům a hlavně k obnově památek, např. obnova věží baziliky sv. Jiří na Pražském hradě.
V současné době je v lomu těžba utlumena a lomová stěna začíná zvětrávat a žlutá opuka tmavne, zároveň lom začíná zarůstat náletovými dřevinami. Přístup do lomu je nutno předem domluvit s majitelem.
