Lom u Červených Peček
Lom u Červených Peček 49°59'11.787"N, 15°12'22.816"E
Bývalý lom nám odkrývá uloženiny české křídové pánve z období, kdy byl český masiv zalit mělkým a teplým mořem. Transgrese moře nastává v cenomanském období před cca 100 mil. lety a je postupná. Na horniny kutnohorského krystalinika (ruly, migmatity) se začíná rozlévat moře a tvoří se sladkou vodou postupně první brakické sedimenty (perucké vrstvy). Následně probíhala sedimentace již čistě mořských korycanských vrstev tvořenými světle šedými až rezavými pískovci s kaolinickou základní hmotou, později přibývá minerál glaukonit, který dodává vrstvám charakteristické zelenavé zbarvení. Místy hrubší pískovce s drobnými valouny svědčí o sedimentaci v blízkosti pobřeží. Často dochází k ukládání bouřových sedimentů pro které svědčí neuspořádané uložení vrstev sedimentů a případných fosílií při mořském příboji během silných bouří. V lomu jsou právě odkryty tyto pískovce a slepence o mocnosti 3.5 m. V nejvyšší části profilu jsou i usazené písčité vápence s křemennými valouny a faunou, převážně v úlomcích. I ve vápenci se nacházejí úlomky misek ústřic, ale i úlomky schránek dalších mlžů, plžů, vzácněji pak mechovek a ježovek. Profil uzavírají váté spraše (cca 3 m) uložené v posledních glaciálech. Ve spraších lze najít cicváry, drobné vápnité konkrece, které ve spraších vznikají nahromaděním a vyplavením uhličitanu vápenatého. Mohou být i vypadlé ze spraší. Nejzajímavější částí profilu je právě ústřicová lavice o mocnosti cca 60 cm tvořená druhem Rhynchostreon suborbiculatum. Tato vrstva je zajímavá tím, že byla navrstvena v průběhu velmi silné mořské bouře (neusměrněné uložení, nevytříděné schránky). Některé schránky přesahují velikost 10 cm a mají dosud (po více než 95 milionech let) zachované původní zbarvení. Jsou na nich patrné podélné barevné pruhy.