Nedaleko od Odolene Vody se tyčí 20 až 30 m nad polabskou nížinou nápadné vrcholky přírodní rezervace Kopeč. Jedná se o pozůstatek třetihorního neogenního vulkanismu (cca 20 mil. let). Ale popořádku. Nejprve tato část českého masivu byla v době neoproterozoika (konec starohor) hluboko na jižní polokouli Země a byla okrajovou částí superkontinentu Gondwana. Nacházela se na jeho okraji v mělkém moři, kde docházelo k výlevům bazaltových láv. Tyto přeměněné metabazalty tvoří v současnosti podloží naší lokality Kopeč a zároveň tvoří metabazaltové skalky východní hřbet této lokality. Prvohorní sedimenty, jestli tam nějaké byly, tak byly dávno odstraněny erozí. Teprve v poslední části druhohor, křídě zde v mělkém a teplém moři sedimentovaly jemnozrnné sedimenty typu slínovců (opuka) a vápnitých jílovců. Před cca 90 mil.lety moře ustoupilo a povrch se stal opět erodovaou souší. Ale již ve druhé půli třetihor začaly na Český masív z jihu působit síly alpínské orogeneze (vrásnění), jejichž pozdějším následkem byla mohutná vulkanická činnost, při které vzniklo, při několika vulkanických fázích, České středohoří, Doupovské hory a řada solitérních vulkánů v Čechách (Říp, Slánská hora, Trosky, Kozákov, Vladař a mnoho dalších). Vulkán Kopeč, dle předpokladu vědců, vznikl při freatomagmatické erupci. Při výstupu žhavého magmatu z hloubek zemské kůry došlo pod povrchem (několika set metrů) ke střetu tohoto magmatu se zvodněnými vrstvami sedimentů. Toto se odehrálo na mnoha místech českého masivu, protože ve třetihorách zde bylo subtropické podnebí a všude byly močály, mělká jezera a řeky. Při kontaktu magmatu s vodou došlo k šokové přeměně vody v páru (1 litr vody = cca 600 l páry) a expanze této přehřáté páry způsobila mohutnou freatomagmatickou explozi. Vznikl velmi hluboký kráter (maar - několik set metrů hluboký) do kterého zpět následně napadaly zbytky vytržených podložních hornin spolu s lávou a pyroklastiky. Byla tak vytvořena vulkanická komínová brekcie ve které můžeme najít zbytky podložích slínovců (opuk) a někde i metabazaltů - xenolity. Čedičová vyvržená láva vytvořila prstenec okolo maaru, z něhož do současnosti zbyla soustava kuželovitých kopečků a protáhlých hřbítků (Kopeč, Homolka, Kozí hřbety) tvořících otevřenou podkovu severním směrem. Východní strana podkovy je však tvořena podstatně starším vyvřelým metabazaltem neoproterozoického (starohorního) stáří - více než 600 mil.let.
Přírodní rezervace Kopeč, zahrnující sopečné kopečky, má rozlohu cca dva hektary a patří k nejstarším ve středních Čechách, vyhlášena byla v roce 1946. Jejím hlavním posláním je chránit stepní vegetaci na výhřevném skalním podkladu. K typickým zde rostoucím rostlinám patří hlaváček jarní, bělozářka liliovitá a lipnice bádenská.
Kopeč u Odolene Vody - pohled z dálky na jižní část lokality
Kopeč u Odolene Vody - pohled z dálky na jižní část lokality - tvoří ji několik kopečků
Kopeč u Odolene Vody - pohled z dálky na jižní část lokality - kuželovité kopečky tvoří hřbet - zbytek lemu kráteru maarového vulkánu
Kopeč u Odolene Vody - vznik maarové exploze a kráteru vulkánu - z knihy Za sopkami po Čechách, autor Mgr.Vladislav Rapprich, Ph.D.
Kopeč - A - nepřístupná část lokality zarostlá houštím, nejvyšší bod lokality, B - přístupný řetězec vrcholků tvořeným třetihorním čedičem a vulkanoklastiky, C - vyvýšený starší vulkanický hřbet tvořený metabazaltem (neoproterozoikum) - ww.mapy.cz
Kopeč u Odolene Vody - třetihorní nefelinit
Kopeč u Odolene Vody - třetihorní nefelinit - dle vulkanologů zbytek vyvýšeného lemu maarového vulkánu
Kopeč u Odolene Vody - třetihorní nefelinit a vulkanoklastika - dle vulkanologů zbytek vyvýšeného lemu maarového vulkánu - detail
Kopeč u Odolene Vody - třetihorní nefelinit a vulkanoklastika - dle vulkanologů zbytek vyvýšeného lemu maarového vulkánu - detail
Kopeč u Odolene Vody - kuželovité vrcholky tvoří malý hřbet
Kopeč u Odolene Vody - kuželovité vrcholky tvoří malý hřbet - skalky čediče (třetihorního nefelinitu - stáří hornin cca 20 mil.let)
Kopeč u Odolene Vody - kuželovité vrcholky tvoří malý hřbet - skalky čediče (nefelinitu) - detail
Kopeč u Odolene Vody - kuželovité vrcholky tvoří malý hřbet - vulkanologové předpokládají, že se jedná o zbytek lemu maarového vulkánu
Kopeč u Odolene Vody - kuželovité vrcholky tvoří malý hřbet - vulkanologové předpokládají, že se jedná o zbytek lemu maarového vulkánu
Kopeč u Odolene Vody - kuželovité vrcholky tvoří malý hřbet - poslední vrchol hřbetu
Kopeč u Odolene Vody - poslední vrchol hřbetu - vulkanická brekcie s xenolity (vytržená a částečně vypálená žlutá opuka - odborně slínovec - při erupci z podloží vulkánu)
Kopeč u Odolene Vody - poslední vrchol hřbetu - vulkanická brekcie s xenolity (vytržená a částečně vypálená žlutá opuka - odborně slínovec - při erupci z podloží vulkánu)
Kopeč u Odolene Vody - poslední vrchol hřbetu - vulkanická brekcie s xenolity (vytržená a částečně vypálená žlutá opuka - odborně slínovec - při erupci z podloží vulkánu)
Kopeč u Odolene Vody - poslední vrchol hřbetu
Kopeč u Odolene Vody - pohled z posledního vrcholu hřbetu na vyvřelé horniny neoproterozoika (starohory - stáří hornin více než 600 mil.let)
Kopeč u Odolene Vody - pohled z posledního vrcholu hřbetu na vyvřelé horniny neoproterozoika (starohory - stáří hornin více než 600 mil.let)
Kopeč u Odolene Vody - skalky metabazaltu (albitizovaný spilit) - vyvřelé horniny neoproterozoika (starohory - stáří hornin vívce než 600 mil.let)
Kopeč u Odolene Vody - skalky metabazaltu (albitizovaný spilit) - vyvřelé horniny neoproterozoika (starohory - stáří hornin vívce než 600 mil.let)
Kopeč u Odolene Vody - skalky metabazaltu (albitizovaný spilit) - vyvřelé horniny neoproterozoika (starohory - stáří hornin vívce než 600 mil.let)
Kopeč u Odolene Vody - pohled z hřbetu metabazaltu zpět na kuželovité vršky neogénního (třetihorního) vulkanismu
