Malá Pravčická brána
Malá Pravčická brána 50°52'14.793"N, 14°20'59.387"E
Malá Pravčická brána je skalní brána na Jetřichovicku v NP České Švýcarsko, vzniklá v kvádrových pískovcích mezozoického (druhohorního), resp. křídového stáří. Má rozpětí 3,3 metru a výšku 2,30 metru. Podobá se tvarem Pravčické bráně nad Hřenskem (největší pískovcová skalní brána v Evropě). Samotná brána je tvořena druhohorním pískovcovým jizerským souvrstvím, které se ukládalo od středního do počátku svrchního turonu (93 – 89 mil.let) na dně mělkého a teplého moře. Po ústupu (regresi) moře z českého masívu došlo k erozi a denudaci souvrství pískovců. V období terciéru (třetihor) byly vrstvy pískovců vystaveny v době alpínského vrásnění tzv. saxonské tektonice. Celá mohutná souvrství byla tlakem z jihu Evropy rozlámána (do euroasijské desky narazil africký kontinrnt, vznik pohoří Alp) a jednotlivé desky poklesly nebo byly vyzdviženy a různě ukloněny. Takto obnažené pískovcové masivy byly vystaveny přírodním podmínkám a intenzivní erozi (zvláště v období glaciálů – dobách ledových v období čtvrtohor - kvartéru). Při formování skalní brány nejprve došlo k vytvoření tzv. skalní zdi postupným opadáváním kusů pískovce a skalním řícením podél souběžných puklin v pískovcovém masivu. Ve spodní části zdi potom z obou stran vznikl převis, který se dále postupně rozšiřoval ve směru nahoru a do stran, až došlo k úplnému proděravění zdi. Ostré hrany zbylé po opadu materiálu jsou časem zahlazovány zvětráváním (solným či mrazovým) nebo bioerozí. V okolí Malé Pravčické brány se nachází řada krásných skalních útvarů, na kterých je krásně vidět proces selektivního zvětrávání různě zpevněných pískovcových vrstev.
