Děčínský sněžník - stolová hora
Děčínský Sněžník – stolová hora 50°47'37.094"N, 14°6'29.618"E
Stolová hora Děčínský Sněžník (723 m.n.m.) je součástí Labských pískovců a je tvořena svrchnokřídovými turonskými mořskými pískovci (stáří hornin cca 90 mil. let). Vrchol hory zaujímá rozlehlá plošina o rozměrech přibližně 1600 krát 600 metrů, mírně se sklánějící k severovýchodu. Plošina pískovců byla vyzdvižena v období saxonské tektoniky (období třetihorního alpinského vrásnění). Sklon vrcholové plošiny je identický s úklonem vrstev v širším okolí. Po většině svého obvodu je stolová hora lemována několik desítek metrů vysokými pískovcovými stěnami. Zvětráváním a odlamováním okrajů vznikly skalní věže a zejména na jižním úbočí se vytvořily četné pseudokrasové jeskyně se stěnami pokrytými fluoritem. Pod skalními stěnami jsou rozsáhlé blokové sutě. Děčínský sněžník je největší stolová hora v České republice.
Nejvýznamnějším kruhovým výhledovým bodem Děčínského sněžníku je však 33 m vysoká kamenná rozhledna z kyklopského zdiva z roku 1864 a je jedna z nejstarších na území České republiky. Původně šlo o velkoryse pojatou trigonometrickou věž 1. řádu, kterou pro potřeby rakouských, saských a pruských zeměměřičů nechal svým nákladem zbudovat majitel panství hrabě František Antonín Thun. Od samého počátku však slouží i turistickému ruchu. V roce 1936 zde byl poprvé na území tehdejšího Československa zachycen televizní signál vysílaný z Olympijských her v Berlíně.
