Vyhlídka Mariina skála u Milínova
U obce Milínov na jižním Plzeňsku se nachází zajímavý skalní útvar z horniny zvané silicit (lidově názývaný buližník) a nazývá se Vyhlídka Mariina skála. Silicity jsou horniny vzniklé v období svrchního proterozoika (starohory, neoproterozoikum) v Barrandienu (oblast mezi Prahou a Plzní) – stáří těchto hornin je více než 600 mil.let. Na této lokalitě tvoří skalní útvar morfologicky nápadný vypreparovaný kamenný suk (hezký český název - kamýk), vystupující jako součást pásu silicitů, táhnoucího se od Klatov přes Plzeň, dále přes severní okraj Prahy až k Brandýsu n. Labem. Erozi odolávající velmi tvrdé silicity jsou vypreparovány z okolních měkkých drobových břidlic a prachovců procesy glaciálního mrazového zvětrávání, eroze a denudace. Silicity se vyznačují šedou až černošedou barvou, přecházející v některých partiích do fialově šedých až rezavých odstínů. Jsou většinou masivní, zčásti i s usměrněnou plošnou stavbou. Silicity bývají protkány četnými žilkami druhotné horniny - bělavě zbarveného křemene, který vznikl hydrotermálním vysrážením a vyplnil tak trhliny (tzv. druhotné hydrotermální vyhojení trhlin). Silicity jsou složeny z křemene (SiO2 – oxid křemičitý). Ve stopovém množství je přítomen uhlíkatý či hematitový pigment a jemný muskovit, proto má zbarvení do šeda až černa, případně do rezava. Další podobné útvary v okolí – Ostrá hůrka u Staréno Plzence, Andrejšky, Těnovická skála, vrch Radyně apod. Vznik (geneze) silicitů v českém masívu není dosud jednoznačně vysvětlen. Podle některých odborných teorií vznikaly silicity za přispění živých organismů s křemičitými schránkami sedimentací a diagenezí (organogenní původ horniny) nebo srážením gelu kyseliny křemičité a křemičitých roztoků z horkých hydrotermálních vývěrů na mořském dně (chemogenní původ horniny). Jedno je však jasné. Tyto horniny vznikaly v hlubším oceánu na okraji pevniny (později zvané Gondwana) u jižního pólu Země před více než 600 mil. lety.
