Sprašový profil u Dolan
Sprašový profil u Dolan 49°48'7.509"N, 13°28'7.548"E
Před cca 5 mil. lety tektonická a vulkanická činnost uzavřela průliv mezi Severní a Jižní Amerikou. Teplý mořský rovníkový proud se z tohoto důvodu stočil na sever okolo Severní Ameriky směrem k Evropě. Známe ho jako teplý Golfský proud. Tento proud přinesl do Evropy velké množství teplé vody, která způsobila zvýšení teplot v Evropě o několik stupňů. Na stejné rovnoběžce na západě severoamerického kontinentu je celkově podstatně chladněji (např. ve Vancouveru v Kanadě). S teplou vodou Golfského proudu se na severní polokouli Země dostalo i velké množství vlhkosti. Díky měnícím se podmínkám oběhu a náklonu Země na oběžné dráze okolo Slunce (Milankovičovy cykly), vznikly podmínky pro střídání dob ledových. Za posledních 800 tisíc let došlo ke čtyřem velkým dobám ledovým. V těchto dobách se Český masiv nacházel mezi dvěma ledovci (skandinávský kontinentální byl na severu a ten alpský na jihu). V dobách glaciálů se krajina značně odlišovala od krajiny, která je zde dnes. Převážně se zde nacházela tundra s menšími lesíky zakrslých stromů ve sníženinách a v údolích řek. Touto pustou krajinou se proháněl vítr, který s sebou unášel velké množství prachových částic ze zvětralých hornin – spraš. Spraš je klastický sediment eolického (tj. vátého) původu a je dobře vytříděný (velikost většiny částic je 0,002 až 0,06 mm). Hlavní složkou je jemný křemitý prach, živec, slída a příměs v podobě CaCO3. Rozpuštěný, vyplavovaný a následně srážející se vápenec vytváří tzv. cicváry – bělavé i okrové (příměs oxidů železa) hrudky oválného i spirálovitě vinutého tvaru. Konkrece jsou často duté a drobné úlomky uvnitř chřestí – z toho pochází lidový název „chřestivec“. Spraš se usazovala v terénních depresích a údolích řek, kde tvořila vrstvy mocné i několik metrů. To je případ i tohoto profilu u Dolan v údolí řeky Berounky. Na Moravě se však nachází podstatně mocnější vrstvy spraše (desítka metrů). Na východě, například na Ukrajině se nachází vrstvy spraše mocné i mnoho desítek metrů. Právě tyto vrstvy představují nejúrodnější části nížin.
