Skalní útvar Čertova kazatelna v Plzni – Radčicích
Skalní útvar Čertova kazatelna v Plzni – Radčicích
49°45'28.475"N, 13°20'23.649"E, 49°45'26.865"N, 13°20'35.334"E
Skalní výchoz u silnice z Plzně do Radčic, budují sedimenty středočeského karbonu (období paleozoika - prvohory), konkrétně pak svrchní část nýřanských vrstev náležející do kladenského souvrství a spodní partie tvoří týnecké souvrství. Vrstvy jsou tvořeny hrubozrnnými říčními a jezerními písčitými sedimenty (střídají se hrubší a jemné polohy se šikmým ukloněním usazených vrstev). Tato svrchní část kladenského souvrství plzeňské pánve se usazovala v karbonu (stupeň westphal) v období před cca 310 mil. lety. V horní části profilu vystupuje až 3 metry mocná poloha jemnozrnných nivních sedimentů (nivní sediment se tvoří v rovinatých územích podél vodních toků a vznikají v důsledku činnosti vody, kdy řeka při záplavách přináší a ukládá materiál jako je písek, hlína, jíl, nebo štěrk). Pískovce skalního výchozu jsou postiženy selektivním zvětráváním – měkké vrstvy erodují rychleji než vrstvy pevnější. Významné jsou různé formy erozivního zvětrávání: zemní pyramidy, kulisy, skalní okna, římsy, voštiny. Směrem do Radčic se ve spodních vrstvách za stěnou při komunikaci nacházejí uhelné jílovce s proplástky černého uhlí. Všechny tyto vrstvy vznikaly v údolích mezi horami velmi rychle zvětrávajícho pohoří vzniklého při variském vrásnění (před cca 330 mil.lety). Toto pohoří dosahovalo možná až čtyřtisícové nadmořské výšky (srovnatelné s dnešním pohořím Alp).
V sousedství Čertovy kazatelny se nachází za rodinnými domky směrem k Plzni skalní stěna budovaná ve spodní části jemnozrnnými pískovci, které ostře přecházejí ve slepence s velkými valouny křemene a dalších hornin. Střídající se vrstvy jemných a hrubých sedimentů svědčí o bouřlivém vývoji karbonských řek a jezer. Lokální červenohnědé zabarvení slepenců a arkóz způsobují oxidy železa.
