Lomy v okolí Štěnovic
Lomy v okolí Štěnovic 49°39'59.905"N, 13°24'27.106"E
Jižně od Plzně se nachází štěnovický granitoidní masiv (pluton). Tento horninový masiv vznikl průnikem roztaveného magmatu ze zemského pláště do zemské kůry a jeho pomalým tuhnutím několik kilometrů pod zemským povrchem. Vznik tohoto granodioritového masívu je spojen s obdobím variské orogeneze (vrásnění) z období karbonu (paleozoikum – prvohory). V této době došlo ke vzniku českého masívu jako celku a vyvrásnění variského horstva na našem území. Pluton dle radiometrického datování vykrystalizoval před 355 miliony lety. Chemickým složením se štěnovický pluton podobá granitoidům středočeského hlubinného plutonu vzniklého ve stejném období. Štěnovický granodiorit má složení: plagioklas 58%, křemen 20%, draselný živec 11%, biotit 5% a amfibol 4%. Velikost zrn minerálů se pohybuje od cca 2 do 5 mm. Často se v granodioritu objevují xenolity tmavšího a jemnozrnějšího biotiticko-amfibolického dioritu. Štěnovický masív je díky erozi a denudaci obnažen na ploše 22 km2. Jeho povrchový výchoz má tvar deformované elipsy protažené ve směru SV-JZ, zhruba ohraničené obcemi Štěnovice, Čížice, Předenice, Nebílovy a Losiná. Tento masív pronikl v paleozoiku skrz podstatně starší proterozoické (starohorní – 650 mil.let) horniny - břidlice, prachovce a droby. V blízkém okolí plutonu jsou tyto horniny teplem kontaktně metamorfovány (překrystalizovány).
Granodiorit štěnovického masívu byl po minulá staletí těžen jako stavební kámen. Většina lomů je již opuštěna a jsou dodnes zachovány v okolí Štěnovic, Čižic, Předenic a Losiné.
V těsném okolí Štěnovic se nacházejí největší lomy na granodiorit. Lomy jsou zatopené, oplocené a v posledním lomu skončila těžba v roce 2007. Vytěžený kámen se používal na dlažební kostky a desky, obrubníky, případně jako stavební kámen. Tyto dlažební desky se například používaly na chodníky v Plzni.
