Lomy Nad Planinou u Hrádku u Rokycan
Lomy Nad Planinou u Hrádku u Rokycan
49°42'29.526"N, 13°39'44.802"E
Na jihovýchodní straně Hrádku u Rokycan se v lese nachází přírodní kino nazývané „V lomu“. Pár desítek metrů za ním je několik lomů, které byly ve staré literatuře uváděny jako lomy Nad Planinou (do lomu vás přivede z Hrádku modrá turistická značka). Od roku 1786 zde byly těženy paleozoické (prvohorní) karbonské arkózy, které se používaly k výrobě kamenických prvků, mlýnských kamenů, k vyzdívkám a stavbám vysokých pecí a i pro sochařské práce. Arkóza (hornina podobná pískovci, ale obsahující více než 25 % živcových zrn) byl kámen i velmi estetický, měl smetanově bílou až mírně nažloutlou barvu, místy se nacházely načervenalé až fialové skvrny a šmouhy železitých pigmentů z okolních břidlic a slepenců. Arkózy tvoří vložky slepenců, od kterých se liší podstatně menším zrnem i barvou. Slepence obsahují poměrně velké valouny, běžně až velikosti lidské pěsti, a mají převážně rezavě hnědou barvu (pojivo slepence obsahuje rozptýlenou železnou rudu, která se zde v minulosti těžila a zpracovávala). Říká se jim mirošovské bazální slepence. Vznikly v mladších prvohorách v karbonském útvaru nazvaném baškir (dříve vestphal). Bazální se jim říká proto, že tvoří nejspodnější a první vrstvu sedimentů z karbonského období v Mirošově a okolí. V arkózách i v jejich nadložních vrstvách můžeme pozorovat polohy uhelných jílovců (zbytky zuhelnatělých rostlin z karbonského močálu v jílovitém bahně) a jemných křemitých pískovců – tzv. brousků. V roce 1834 byla v jílovcích a arkózách zjištěna fosilní karbonská flóra v podobě přesliček a plavuní. Z těchto nálezů se usoudilo, že v blízkosti se musejí nacházet uhelné sloje, ale teprve v roce 1855 sedláci z Vejvanova na Radnicku (měli velké zkušenosti s prospekcí černého uhlí) nalezli první mocnou sloj kvalitního černého uhlí v Horách u Mirošova. Toto černé uhlí se na Mirošovsku intenzivně těžilo 50 let, hlavní doly byly uzavřeny v roce 1904 a dotěžování uhlí probíhalo až do roku 1947.
POZOR! Stropní části některých bývalých těžebních komor jsou nestabilní – vstup se nedoporučuje.
