Lom Mítov u Spáleného Poříčí
Lom Mítov u Spáleného Poříčí 49°35'40.119"N, 13°39'38.283"E
Mítovský lom se nachází na úpatí vrchu Kokšína (684 m.n.m.), vyhaslého vulkánu. Horninu, těženou v lomu je spilit (v současnosti metabazalt). Je to vulkanická, výlevná (efuzivní) hornina. Skládá se z několika minerálů jako je albit, chlorit, aktinolit, epidot, prehnit, částečně též karbonátu a případně limonitu. Spilit je mírně metamorfovaný bazalt (čedič) – tedy metabazalt. Minerály v něm jsou velmi drobné, rozeznatelné pouze silnou lupou a to z důvodu, že tato efuzivní (výlevná) hornina tuhla z tekutého stavu velmi rychle (vodní prostředí nebo láva na povrchu) a krystaly jednotlivých minerálů měly jen velmi málo času vykrystalizovat do větších rozměrů než jsou necelé milimety. Opakem výlevných magmatitů jsou horniny typu žula. Tyto horniny též vykrystalizovaly z tekutého magmatu, ale tuhly hluboko pod povrchem (i několik kilometrů). Tam chladly velmi pomalu a dlouho (řádově statisíce let) a krystaly jednotlivých minerálů měly dost času narůst až do velikosti i několika centimetrů. Z toho vyplývá, že čím déle magma tuhne, tím jsou krystaly jednotlivých minerálů větší. Před cca 700 až 800 miliony let, tedy ve starohorách, odborně v neoproterozoiku, se zde rozkládalo moře a zemská deska s budoucím Českým masivem se nacházela hluboko na jihu Země, až u jižního zemského pólu. V té době vrcholilo tzv. kadomské horotvorné vrásnění, při kterém se jednotlivé zemské desky s kontinenty srážely, docházelo ke vzniku hlubokých tektonických zlomů a průniku magmatu. Z těchto tektonických poruch a subdukčních zón stoupalo magma k povrchu země a dalo vzniknout vulkánům a podmořským výlevům láv. Docházelo k výlevům žhavotekuté lávy na mořské dno a tím ke vzniku tzv. polštářových láv. Tyto lávy v moři velmi rychle ve styku s mořskou vodou tuhly a vytvářely polštáře, či útvary bochníkového tvaru. Pokud sopečná činnost trvala dlouho a výlevy láv byly dostatečné, tak došlo k nakupení takového množství láv, že se vulkán vynořil z moře. To je právě případ vrchu Kokšína a lomu na jeho úpatí.