Kozelka u Manětína
Kozelka u Manětína 49°59'39.7"N, 13°9'28.2"E
Kozelka je přírodní rezervace o rozloze 33 ha vyhlášená v roce 1972 a nachází se nad obcí Doubravice, pět kilometrů západně od města Manětína. Je tvořena z daleka viditelnou stolovou horou s půdorysem ve tvaru chodidla. Masiv stolové hory se zdvihá 100 až 150 m nad okolní terén a je rozdělen mělkým sedlem po jehož stranách vystupují dva vrcholy – Kozelka (660 m) a Doubravický vrch (659 m). Stolová hora je pozůstatkem třetihorního lávového příkrovu a je tvořena zelenošedou efuzivní (výlevnou) horninou – trachybazaltem. V mladším terciéru (třetihorách – 25 až 15 miliónů let) došlo po ukončení hlavních fází alpínského vrásnění a saxonské tektoniky k průniku magmatu ze zemského pláště a tím k silnému vulkanismu. Magma se tlačilo na povrch soustavou velmi hlubokých zlomů v zemské kůře a proráželo měkké usazené paleozoické (prvohorní), resp. karbonské horniny typu pískovců, slepenců a břidlic. Láva prorážela vrstvy usazených hornin a vylévala se do širokého okolí, kde tvořila vulkány a lávové příkrovy. Kozelka je právě takovým příkrovem a ukazuje nám původní výšku třetihorního terénu. Vulkanologové předpokládají, že matečným vulkánem tohoto lávového příkrovu je Zbraslavský vrch (675 m) vzdálený 4 kilometry. Stolová hora vznikla následnou hlubokou erozí a denudací okolních, velmi měkkých karbonských podložních hornin. Všude okolo se nacházejí zbytky těchto hornin v podobě načervenalých sedimentů na polích, často plných křemenných valounů z rozvětralých slepenců. Vývoj zajímavých geomorfologických tvarů na okraji stolové hory podmínila odolnost lávových trachybazaltů, jejich téměř vodorovné uložení, dobrá svislá odlučnost a primárně vzniklý puklinový systém tohoto příkrovu. Zvětráváním trachybazaltu a odnosem částic na okrajích vrcholové plošiny vznikly skalní útvary, které jsou typické pro pískovcové oblasti - skalní věže, pyramidy, skalní stěny a náznaky skalních pokliček. Tyto útvary erodují a pomalu se odlamují od plošiny díky nestabilnímu a málo pevnému podloží z karbonských sedimentů. Celý obvod stolové hory je lemován vyhlídkovou pěšinou. Na vrcholu se vyvinuly též pseudokrasové závrty. Kozelka je oblíbeným místem též pro horolezce, nalézá se zde asi 200 známých horolezeckých cest.
Podobných útvarů je v okolí Kozelky několik – přes údolí směrem k Manětínu se nachází rozlehlá Chlumská hora (651 m.n.m.), která je též reliktem lávového proudu podobného stáří jako Kozelka. Lávový příkrov je tvořen nefelinickým bazanitem. Chlumská hora je největší stolovou horou v českém masívu (délka přes 4 kilometry) a má jeden botanický unikát (endemit). Roste na ní strom Jeřáb manětínský, který neroste nikde jinde na světě.
