Milhostovské mofety u Mariánských Lázní
Milhostovské mofety 49°56'54.391"N, 12°45'19.148"E
Na konci druhohor a po celé období třetihor, v době alpínského vrásnění, při pohybu africké kontinentální desky směrem k severu, došlo k mohutnému tlaku na evropskou kontinentální desku. Tímto horotvorným tlakem bylo vyvrásněno několik evropských pohoří (Alpy, Karpaty, Pyreneje). Český masiv byl však značně konzolidován (zpevněn) intruzivními (hluboce vyvřelými) horninami z období konce paleozoika (prvohor) a metamorfovanými horninami z období přelomu proterozoika a paleozoika a z tohoto důvodu tlaku z jihu odolal a nebyl již významně zvrásněn a metamorfován. Došlo však k jeho vyklenutí, popraskání a vzniku soustavy hlubokých zlomů a tektonických poruch. Také se aktivovaly velmi staré zlomové linie z období vzniku českého masívu na konci prvohor v období variské orogeneze (vrásnění). Podél těchto zlomů a tektonických poruch docházelo k poklesu a zdvihu jednotlivých ker (saxonská tektonika). Zároveň podél nich pronikalo žhavé magma a dalo vzniknout vulkanickému Českému středohoří a komplexu vulkánů Doupovských hor. To vše se odehrávalo před cca 35 až 5 mil. lety.
Pozůstatkem této vulkanické činnosti jsou přírodní vývěry minerálních pramenů a plynů. Jedním takovým vývěrem podél starého severojižního zlomu v údolí Jilmového potoka jsou Milhostovské mofety nedaleko obce Milhostov. Na tomto Sirňák (výron H2S a CO2) se nachází cca 4 km vzdušnou čarou na druhé straně Podhorního vrchu. vývěru a vývěru Sirňák se podílí svými zlomy starý třetihorní vulkán Podhorní vrch. Tento vulkán vyrostl a zlomech v metamofrovaných amfibolitech mariánsko – lázeňského bazického komplexu z období karbohu (paleozoikum). Vulkán byl minimálně o cca 80 metrů vyšší než dnes, byl aktivní před cca 12 až 15 miliony let a byl vytvořen třemi od sebe časově oddělenými erupcemi. Plyny oxid uhličitý CO2 a sirovodík H2S proudí z mofet z hloubek několika desítek kilometrů ze zemského pláště. Důkazem sirovodíku je zápach po zkažených vejcích. Mofety (prohlubně do hloubky maximálně půl metru) jsou většinou suché, pouze po dešti nebo jarním tání mohou být plné vody a tak dochází k probublávání plynů CO2 a H2S. V mofetách se sráží sirné sloučeniny a vytváří bílé povlaky na listí a vodě. Vzhledem k tomu, že oba plyny jsou těžší než vzduch a jsou silně jedovaté, tak se drží v prohlubních a vytvářejí přírodní jedovatou past pro drobné živočichy (brouci, hlemýždi, hmyz, drobní savci, drobní ptáci ...). Jak únik plynu vypadá ve skutečnosti je možno vidět na přiloženém krátkém videu na na www.youtube.com. Adresa pod článkem.
https://www.youtube.com/watch?v=c6jAD50nMb8
