Komorní hůrka - vulkán u Chebu
Komorní hůrka u Chebu 50°6'3.259"N, 12°20'11.950"E
Jednoho krásného dne před 450 tis. lety (možná nebyl zase až tak krásný, protože v té době byla doba ledová), došlo na nejzápadnější části oháreckého riftu k zemětřesení a výstupu roztaveného magmatu ze zemského pláště na povrch. Ten byl tvořen jezerními sedimenty a možná vrstvou tekuté vody nebo zmrzlého glaciálního permafrostu. Průnikem tohoto magmatu horninovým vrstvami s vodou, možná tekutou nebo i zmrzlou, došlo k prudkému vzniku páry. Tato pára stoupající magma zcela roztrhala a došlo k prudké freatické explozi za vzniku velkého množství popela a pyroklastik. Právě se zrodil jedem z našich nejmladších vulkánů, který nazýváme Komorní hůrka. V následných erupcích strombolského typu docházelo ke vzniku velkého množství proplyněných pyroklastik, ze kterých se vytvořil sypký vulkanický kužel. Nebyl však pravidelný, ale díky převládajícím západním větrům vanoucím od Atlantiku v předpolí skandinávského pevninského ledovce a ledovce, který pokrýval převážnou část Alp, se tato pyroklastika roztřídila podle velikosti a váhy a vytvořila nápadné návrší ve tvaru lidské stopy táhnoucí se od vrcholu vulkánu zhruba východním směrem. Nejprve vypadly z mraku pyroklastik sopečné bomby o velikosti až 15 cm (vyjímečně až 50 cm), potom se usazovaly proplyněné tufy do velikosti několika centimetrů a nejvýchodnějí se usazoval sopečný popel. Mezi těmito pyroklastiky se nachází často i xenolity (explozí vytržené a většinou vypálené horniny z podloží vulkánu – mírně metamorfované fylitické břidlice a kvarcity). Bohužel tato část vulkánu byla v minulosti (až do roku 1951) intenzivně těžena (úprava silnic, stavební činnost), takže pyroklastik v současnosti na východním úbočí již moc nenajdeme. Při poslední fázi vulkanické erupce Komorní hůrky došlo k poklesu tlaku v přívodní dráze a tím i ke klidnému výlevu láv (olivinický nefelinit), které vytvořily celou západní část vulkánu v podobě několika lávových proudů (bohužel i tato vrcholová část vulkánu - viz.obr. - byla ve středověku odtěžena na stavbu chebského hradu). O vulkán se v minulosti zajímal i Johann Wolfgang Goethe který na počátku 19. století několikrát navštívil Františkovy Lázně. V té době vrcholil spor dvou skupin tehdejších odborníků – plutonisté x neptunisté (viz přiložený obrázek). Z tohoto důvodu byla tato sopka provrtána chodbami a byl nalezen přívodní vulklanický jícen. Tím byl potvrzen vulkanický původ Komorní hůrky.
Ještě bych se vrátil ke stáří vulkánu. Různé prameny v minulosti uvádějí dobu činnosti v rozpětí od 1 mil. let až po 10000 let. V současnosti podle posledního radiometrického datování z počátku 21.století a interpretace našich předních odborníků (Chlupáč, 2002, Kukal, 2005) je stanoveno stáří Komorní hůrky na 450 000 let.
