Homolka u Bečova nad Teplou
Homolka u Bečova nad Teplou
50°4'18.944"N, 12°50'55.774"E
Tato zajímavá geologická lokalita (Homolka 685 m.n.m.) se nachází v CHKO Slavkovský les nedaleko Bečova nad Teplou. Lokalita leží na rozhraní dvou geologických oblastí. První je tvořena metamorfovanými (překrystalizovanými) horninami typu amfibolitu, mariánsko – lázeňského bazického komplexu kadomského stáří (konec starohor až starší prvohory – cca 700 až 490 mil. let) a druhá oblast je tvořena podstatně mladšími vyvřelými horninami krušnohorského plutonu typu granitu (žuly) až granodioritu z období svrchního karbonu (paleozoikum, prvohory, před cca 310 mil.let). To je poměrně dávná minulost této oblasti. Avšak v období terciéru (třetihor), v době alpínského vrásnění došlo na našem území ke značné vulkanické aktivitě. V několika fázích v paleogénu až neogénu došlo ke vzniku vulkanického Českého středohoří, vulkánů Doupovských hor a též ke vzniku mnoha osamělých vulkánů ve východních, severních, západních a středních Čechách. A právě Homolka je jednou z těchto původně izolovaných sopek. Homolka, která převyšuje okolní plochý terén o cca 15 m je již pouze přívodní drahou původního vulkánu. V neogénu prorazilo žhavotekuté magma (jemnozrnný bazanit) starší podložní horniny (granity a amfibolity) a vytvořilo vulkán. Od dob poslední erupce uplynulo již cca 15 mil. let a za tu dobu došlo k erozi a denudaci vlastního navršeného kužele vulkánu (vulkanoklastika a lávové proudy) a celkově byl okolní terén snížen o několik desítek až stovku metrů. Vzhledem k tomu, že bazanit je velmi odolná hornina, tak nám zde zůstal vypreparovaný přívodní kanál bývalého vulkánu. Můžeme také ve vrcholové partii pozorovat sloupcovitou odlučnost čediče (až 20 cm v průměru). V okolí Homolky je možno nalézt na loukách a polích srůstem zdvojené krystaly ortoklasu (živce) z erodovaného granitového prvohorního podloží vulkánu.
Jak vzniká sloupcovitá odlučnost? Čedičová tavenina v tekutém či plastickém stavu, má o cca 6 - 8% větší objem než vychladlá hornina. Po utuhnutí dojde ke smrštění horniny a pravidelnému rozpukání horniny do pěti až osmibokých dlouhých hranolů.
