Hartoušovské mofety - Hartoušov
Hartoušovské mofety, Bublák
50°7'57.2"N, 12°27'48.8"E 50°8'33.9"N, 12°27'15.0"E
Na konci druhohor a po celé období třetihor, v době alpínského vrásnění, při pohybu africké kontinentální desky směrem k severu, došlo k mohutnému tlaku na evropskou kontinentální desku. Tímto horotvorným tlakem bylo vyvrásněno několik evropských pohoří (Alpy, Karpaty, Pyreneje). Český masiv byl však značně konzolidován (zpevněn) intruzivními (hluboce vyvřelými) horninami z období konce paleozoika (prvohor) a metamorfovanými horninami z období přelomu proterozoika a paleozoika a z tohoto důvodu tlaku z jihu odolal a nebyl již zvrásněn. Došlo však k jeho vyklenutí, popraskání a vzniku soustavy hlubokých prolomů a zlomů tektonických poruch). Také se aktivovaly velmi staré zlomové linie z období vzniku českého masívu na konci prvohor v období variské orogeneze (vrásnění). Podél těchto zlomů a prolomů docházelo k poklesu a zdvihu jednotlivých ker (saxonská tektonika). Zároveň podél nich proniklo žhavé magma a dalo vzniknout vulkanickému Českému středohoří a komplexu vulkánů Doupovských hor. To vše se odehrávalo před cca 35 až 5 mil. lety. Pozůstatkem této vulkanické činnosti jsou přírodní vývěry minerálních pramenů a plynů. Jedním takovým vývěrem podél hrzínského zlomu jsou Hartoušovské mofety a nedaleký Bublák u obce Hartoušov. Zde dochází k vývěru plynu v okolí říčky Plesná. Plyn CO2 proudí z mofet z hloubek několika desítek kilometrů ze zemského pláště. Důkazem je vzácný plyn hélium (3He a 4He), který se jinak na zemi nikde běžně nevyskytuje (snad jen v sopkách typu Etna) a v těchto mofetách je ho až 6 x více než stopová hodnota vzdušného hélia. Jinak se plyn skládá z 99,5% CO2, zbytek tvoří dusík, kyslík a metan a již zmíněné helium. Z mofet zde uniká až 35 000 litrů plynu za hodinu (307 000 m3 za rok). Mofety jsou většinou plné vody a tak dochází k poměrně hlasitému probublávání plynu (Bublák). Na několika místech jsou též suché výrony CO2 a poznají se podle suché rezavé trávy. Místa výronu plynů tvoří nebezpečnou past pro malé živočichy, kteří přicházejí a přilétají k vodě. Plyn oxid uhličitý (CO2) je těžší než vzduch a vytváří jedovatou vrstvu při zemi, kde se živočichové otráví. Jak úniky plynu vypadají ve skutečnosti je možno vidět na přiložených krátkých videích na www.youtube.com. Adresy pod článkem.
https://www.youtube.com/watch?v=i4mIgGgSlzQ
https://www.youtube.com/watch?v=c51f-FZV9lA
https://www.youtube.com/watch?v=Z8ybxgkowgE
