Trosky - Český ráj
stav z roku 2014
Trosky - Český ráj 50°30'58.281"N, 15°13'51.186"E
Trosky (488 m n.m.) představují erozní relikt (zbytek) struskového kužele třetihorního neogénního vulkánu. Magma do vulkánu proniklo skrz uloženiny druhohorního, resp. křídového moře (před cca 90 mil. lety). Selektivní eroze odnesla převážnou část pyroklastik a podložních křídových hornin (slínovce, pískovce) a obnažila dvojitou přívodní dráhu vulkánu (dvě věže) tvořené kompaktním bazanitem (čedič). Bazanit má výraznou sloupcovitou odlučnost. Obě věže představují vypreparované přívodní dráhy samostatných vulkánů. V prostoru mezi oběma věžemi se ještě vyskytuje bazanitové deskovité těleso. Tato část patrně reprezentuje relikt lávového proudu vylitého z vrchu Baba. Kompaktní přívodní dráhy jsou místy lemovány zbytky pyroklastických uloženin. Objevují se i vřetenovité bomby. Bazanit z Trosek byl datován radiometrickou metodou na 16,5 mil.let. Aktivita strombolského typu započala vytvořením struskového kužele Baba, který byl doprovázen výlevem lávy. Následně došlo k posunutí centra aktivity mírně k východu, přičemž vznikl sesterský kužel Panna. Přívodní dráha Panny proráží relikt lávového proudu spojeného s kuželem Baby a strusky Panny tuto lávu překrývají. Aktivita se pak patrně posunula ještě více k východu, kde stála podle pamětníků do čtyřicátých let 20. století výrazná bazanitová skála, jež byla odtěžena na stavbu silnice Turnov – Jičín.
Na obou skalních věžích a sedle mezi nimi vybudoval na konci 14. století Čeněk z Vartemberka mohutný hrad. Tato zdánlivě nedobytná pevnost byla ve své historii několikrát dobyta. Nejprve v roce 1469 vojskem Jiřího z Poděbrad a potom dvakrát během třicetileté války. Od té doby byl hrad již pustý.
