Pískovna Běleč u Karlštejna
Pískovna Běleč u Karlštejna 49°55'8.604"N, 14°9'33.105"E
Při návštěvě této pískovny se člověk neubrání otázce, kde se mezi vápenci a jinými pevnými horninami v okolí, vzaly nezpevněné mocné vrstvy žlutočervených písků.
V období paleozoika (prvohory), resp. v permokarbonu došlo k variské orogenezi (vrásnění - 390 – 310 mil.let), při které vznikl náš Český masiv. Orogenezí bylo vyvrásněno na našem území vysoké pohoří, které svými nadmořskými výškami mohlo směle konkurovat současnému Himaláji. Ale vzhledem k tomu, že se naše území v této době nacházelo na rovníku, tak toto pohoří v tropickém podnebí velmi rychle (samozřejmě v geologickém měřítku) podlehlo erozi a celé bylo řekami sneseno. A tak již na konci permu (250 mil. let) se na našem území nacházela tzv. peneplenizovaná krajina. Tato parovina v Českém masívu vydržela přes celé druhohory až do třetihor (počátek před cca 65 mil.lety). V té době neexistovaly žádné naše pohraniční hory a také říční síť byla zcela odlišná. Vše se začalo měnit až během třetihor při alpínském vrásnění. Toto vrásnění Český masív tlakem z jihu vyzvedlo a následně rozlámalo na jednotlivé kry, které se proti sobě vertikálně posouvaly stovky a někdy i tisíce metrů (saxonská tektonika). Také zde proběhla intenzivní vulkanická činnost, při které vzniklo České středohoří, soubor vulkánů Doupovských hor a řada menších a větších vulkánů ve velké části Čech. Na rozhraní paleogénu a neogénu (cca před 25 mil.lety), v subtropickém klimatu, které zde tehdy vládlo (průměrné teploty za rok neklesaly pod 18 st.C, v současnosti 8-10 st.C), se v krajině, nacházely močály, průtočná jezera a velké množství meandrujících řek. V těchto řekách a jezerech se usazovaly mocné vrstvy hlinitých písků, které řeky přinášely ze širokého okolí. V deltách pomalu tekoucích řek vznikalo šikmé zvrstvení písků. Pískovna je tohoto dokladem. Na stěnách je možno vidět zvrstvení písků (střídání jemnějších a hrubších poloh), často zbarvené do rezava sloučeninami železa, dále je zde možno vidět šikmé zvrstvení písků, které převážně vzniká v meandrech řek a deltách řek ústících do jezer. Na vrstvách písku se nacházejí čtvrtohorní glaciální eolické spraše. Můžeme zde také vidět ve spraších mrazové glaciální klíny z dob ledových. Mrazové klíny jsou podzemní, od povrchu směrem dolů se klínovitě zužující útvary, vznikající ve svrchní vrstvě sedimentů a jemnozrnných zvětralin v zóně dlouhodobě zmrzlých půd v dobách ledových (permafrost). V recentním stádiu jsou vyplněny ledem (ledové klíny), ve fosilním stádiu jsou vyplněny zvětralinou, spraší, fluviálním materiálem apod.
V pískovně hnízdí větší množství chráněných břehulí říčních. Břehule po jarním návratu z afrických zimovišť začínají hloubit hnízdní nory ve stěnách pískoven a březích řek. Vyberou si vhodné místo na stěně, kde se pevně přichytí ostrými drápky a prudkými údery zobáku se zavrtávají do podkladu. Vyhrabaný materiál posunují nožkami ke vchodu, odkud padá na úpatí stěny. Délka chodby s hnízdící komůrkou na konci kolísá podle substrátu a dle píle partnerů mezi 30 a 120 cm a bývá dokončena za jeden až dva týdny.