Lom V Kozle - tektonické zrcadlo
Lom V Kozle – tektonické zrcadlo 49°57'1.7"N, 14°7'49.4"E
Na soutoku potoka Kačák a řeky Berounky se nachází zajímavá geologická lokalita. V období spodního devonu (paleozoikum – prvohory), kdy se pevniny budoucího českého masívu nacházely na jižní polokouli v subtropickém pásmu a pevnina byla pokryta mělkým teplým devonským mořem, se na dně tohoto moře usazovaly slivenecké vápence (před cca 403 mil. lety). Tyto vápence jsou složeny ze zbytků vápenatých schránek uhynulých mořských živočichů, převážně lilijic – krinoidové vápence. Obsahují částečně i oxidy železa a ty dodávají vápencům, podle množství, barevný odstín od růžové až po červenohnědou. V tomto lomu jsou vápence narůžovělé. Tyto vápence samozřejmě sedimentovaly ve vodorovné poloze, ale na konci paleozoika (prvohor) v karbonu došlo k mohutnému variskému vrásnění (orogenezi). Během tohoto procesu byly vrstvy vápenců různě rozlámány, ukloněny do šikmého až někdy svislého směru (např. lom Velká Amerika) a provrásněny (např. Budňanská skála – Karlštejn). Na mnoha místech došlo ke vzniku vrásových příkrovů, kdy starší vápencové vrstvy byly přesunuty na vzdálenosti několika stovek metrů na mladší vrstvy (např. lom Kobyla u Koněprus). Jak se po tektonickém zlomu jednotlivé vápencové bloky posouvaly docházelo k obrušování styčných ploch a vytváření ohlazů, tzv. tektonických zrcadel. Jedno z nich se právě nachází u lomu V Kozle (jiný název lom Hostim II, Divadýlko). Téměř celá východní lomová stěna je tvořena jednou stranou tektonické poruchy po které docházelo na konci variské orogeneze (vrásnění) k posunu bloků vápenců. Vysoké napětí při vrásnění porušilo skalní masív a zlom vznikl napříč vrstvami tohoto masívu a při posunu sousedících bloků vápenců vytvořil toto tektonické zrcadlo. Podle směru rýhování můžeme určit i směr posunu bloků. V současnosti jeden z původně posouvajících se bloků byl od dob variské orogeneze erodován a snesen a tektonické zrcadlo bylo odhaleno. Podél tektonické poruchy (zlomu) v minulosti (a částečně i v současnosti) vystupovaly vodní roztoky o teplotách 70 – 120 st. C obohacené o rozpuštěný kalcit a vytvářely kalcitové žily a krasové dutiny. V některých dutinách (na skalní stěně nahoře) se nacházely čtvrtohorní písčitohlinité sedimenty a spraše, které přinesly bohaté paleontologické nálezy fauny a doklady o obydlení lokality původními pravěkými lidmi.
Další tektonická porucha a je patrna přímo v lomu na severní lomové stěně.
