Blšanský vrch u Loun
Blšanský chlum u Loun 50°20'48.902"N, 13°50'26.531"E
Geologická historie této oblasti je velmi pestrá. Na velmi staré horniny z konce starohor (před více než 600 mil. lety) sedimentovaly v jezerech a močálech postupně horniny paleozoika (prvohor) a po jejich dlouhodobé erozi a denudaci, v době poslední mohutné mořské záplavy v období křídy (druhohory - před cca 90 mil. lety), se zde usazovaly klastické sedimenty v podobě pískovců, slepenců a později sedimenty hlubšího moře jako jsou slínovce, jílovce (opuky) a prachovce. Potom došlo, díky zvyšujícímu se tektonickému tlaku na český masív, k regresi (ústupu) moře. Během terciéru (třetihor) proběhlo zatím poslední mohutné vrásnění (alpínské). Deska českého masívu byla pod tlakem z jihu (africký kontinent) částečně vyzdvižena a následně rozlámána (saxonská tektonika). Jednotlivé bloky se postupně zaklesávaly (např. ohárecký rift) a nebo byly vyzdviženy (často stovky až tisíce metrů). Do těchto hlubokých zlomů pronikalo žhavotekuté magma a vytvářelo postupně mohutné vulkanické České středohoří, komplex vulkánů Doupovské hory a mnoho menších vulkánů a průniků magmatu ve středních, západních a severních Čechách. To je případ i zdejší lokality - Blšanského chlumu (293 m.n.m.) a Malého chlumu (283 m.n.m.). Vulkanologové jsou přesvědčení, že před cca 25 mil. lety (třetihory, paleogén – neogén), zde došlo k malé tzv. liniové erupci, tzn. že se otevřelo několik malých sopečných jícnů v linii pravděpodobného zlomu. Tím byl vytvořen pás (délka cca 1 km) několika menších vulkánů (např. na Islandu v minulosti vznikla liniová erupce v délce až 26 km). Vyvřelou horninou je šedočerný bazaltoid (čedič), který obsahuje živce, pyroxeny, augit, amfibol, někdy také olivín a neobsahuje křemen nebo jeho minimum. Čedič je jemnozrnná výlevná (efuzivní) tekutá hornina, která při tuhnutí vytváří při vhodných podmínkách sloupcovou odlučnost. V bývalém lomu, který fungoval do 30. let 20.století, je tato sloupcová odlučnost krásně odkryta a je vidět, jak postupně vznikla ve směrech přívodních drah (diatrém) jednotlivých sopouchů zdejšího vulkánu. Vlastní vulkán, tvořený pyroklastiky a lávovými proudy, se nacházel vysoko nad současným vrcholem čedičové skály (200 až 300m) a byl v minulých desítkách miliónech let silně erodován a postupně snesen. Vlastní čedičový kamýk byl, díky své tvrdosti a odolnosti proti zvětrávání, vypreparován z okolních, podstatně měkčích hornin druhohorního stáří (jílovce, slínovce, prachovce). Na Blšanském chlumu dochází při erozi ke kulovitému rozpadu čediče.
V blízkosti vulkánu bylo v dobách socialismu vojenské cvičiště. Takže zde můžete najít pomalu zarůstající okopy pro tanky a pěchotu. V současnosti v jeho blízkosti vyrůstá nový stavební obvod pro několik desítek rodinných domů.
