Vinařická hora u Kladna
Vinařická hora u Kladna 50°11'4.993"N, 14°5'11.655"E
Vinařická hora (413 m.n.m.) je pozůstatkem složeného vulkánu během několika navzájem časově oddělených erupcí a nachází se 1 km severně od obce Vinařice v okrese Kladno. Jak vulkán vznikl? Podloží vulkánu vzniklo v období karbonu (paleozoikum – prvohory), kdy se zde nacházely v tropickém podnebí močály (český masív se nacházel na rovníku) a vznikalo zde souvrství plné černého uhlí a písčitých sedimentů. V následném období druhohor, se na konci období křídy (85 - 90 mil. let), zde naopak nacházelo mělké tropické moře plné života a sedimentovaly zde vrstvy slínovců (opuka), pískovců a arkóz. Po regresi (ustoupení) moře se oblast stala navždy souší a byla poněkolik desítek miliónů let erodována. Ale již ve druhé půli třetihor začaly na Český masív působit síly alpínské orogeneze (alpínské vrásnění) jejichž pozdějším následkem byla mohutná vulkanická činnost, při které vzniklo, při několika vulkanických fázích, České středohoří, Doupovské hory a řada solitérních vulkánů v Čechách (Říp, Slánská hora, Trosky, Kozákov, Vladař a mnoho dalších). K nim patří i vulkán Vinařická hora. Vznikl před cca 25 až asi 10 mil. lety. Celý vulkán vznikl při několika následných a rozdílných erupcích při dlouhém přerušovaném období činnosti. Nejprve došlo ke vzniku trhliny v zemském povrchu (hloubka až 700 m), do kterého zapadaly velké bloky hornin křídového stáří, které byly později nalezeny v hlouce 450 m při těžbě černého uhlí. Ze vzniklé trhliny začalo následně unikat magma strombolskou erupcí (erupce proplyněné lávy). Pravděpodobně na konci po odplynění došlo k výlevu lávových proudů. Tyto erupce navršily první vulkán. Ve vrstvách vulkanického popele (tufu) jsou vidět kusy hornin (často vypálené) vytržené při erupci z podložních hornin vulkánu – nazýváme je xenolity. Při další erupci došlo ke střetu vystupujícího magmatu se zvodnělými vrstvami v podloží, došlo k šokové přeměně vody v páru a expanze této přehřáté páry způsobila freatomagmatickou explozi. Vznikl velmi hluboký kráter (maar - několik set metrů hluboký) do kterého zpět napadaly zbytky vytržených hornin spolu s lávou a pyroklastiky. Byla tak vytvořena brekcie z povrchových hornin, které se již v současnosti v okolí nenacházejí, protože byly během času původní vrchní vrstvy postupně oderodovány a sneseny. V závěru činnosti se ještě otevřel jižně od hlavního vulkánu další kráter. Zde probíhaly v poslední fází vulkanismu Vinařické hory opět strombolské erupce doprovázené výlevem bazaltu (přesněji olivinického nefelinitu). Celková mocnost lávových proudů až 25m. Po odeznění vulkanické činnosti pronikly do vulkánu z podloží přehřáté hydrotermální roztoky, které měly za následek vznik krystalů různých minerálů a kalcitu v dutinách a trhlinách čediče.
Když se v 19. a 20. století těžilo v nedalekém hlubinném dole Mayrau černé uhlí z karbonských vrstev, tak štoly dosáhly až pod vulkán Vinařické hory a byly zde objeveny zajímavé geologické kuriozity – přirozenou cestou zkoksovatělé uhlí v místech, kde žhavé magma kdysi přišlo do styku s uhelnou slojí, a dále zde byly objeveny výše zmíněné povrchové horniny v současnosti dávno již erodované.
Vznik a průběh vulkanické činnosti Vinařské hory je pěkně znázorněn na videu České geologické služby - https://www.youtube.com/watch?v=HfcG_0Ky8PY
