Podlešínská skalní jehla
Podlešínská skalní jehla 50°13'7.22"N, 14°9'58.84"E
Východně od obce Podlešín (v širším okolí města Slaný) se v údolí nachází zajímavá přírodní památka – Podlešínská skalní jehla. Samostatně stojící skalní útvar sloupcovitého tvaru (výška 8 m, plocha cca 6x2 m) připomíná skalní věže pískovcových skalních měst budovaných druhohorními křídovými pískovci. A právě v tom je tento objekt velmi zajímavý. Všude okolo se ve vyšších polohách nacházejí sedimenty křídového moře, ale v této lokalitě a nejbližším okolí došlo k významné erozi a denudaci těchto křídových vrstev až na podložní prvohorní pískovcové skalní podloží. Další následnou erozí byl tento útvar z podložních paleozoických (prvohorních) karbonských vrstev vypreparován a je tvořen arkózovými pískovci až slepenci slánského souvrství svrchnokarbonského stáří. Na skalním útvaru jsou výrazné projevy exogenních zvětrávacích sil – voštiny, dutiny, římsovité zvětrávání, zvýraznění hrubozrnějších poloh. V několika úrovních je patrné šikmé zvrstvení (vznikalo v deltách řek). Skalní jehla díky svému měkkému materiálu dále podléhá erozi a dá se přepokládat, že do několika tisíců let bude zcela erodována a snesena.
Horniny českého masivu v této lokalitě jsou tvořeny několika patry. Nejspodnější patro je neoproterozoické (starohory) a vznikalo v době před více než 600 mil.lety na okraji velkého kontinentu v mělkém moři hluboko u polárního kruhu na jižní polokouli Země. Je tvořeno sedimentárními horninami typu břidlic, prachovců, drob, silicitů a vulkanitů. Další patro je z období paleozoika (prvohory), převážně z období permokarbonu (stáří 350 – 290 mil.let). Tyto horniny jsou sedimentárního typu (mořské a jezerní) – pískovce, arkózy, slepence, apod.. Nejsvrchnější a nejmladší horninové patro je z období křídy (druhohory – stáří 90 – 95 mil.let) a je tvořeno sedimenty mělkých a teplých moří. Po ústupu (regresi) tohoto moře se český masív stal souší trvající do dnešních dnů.
