Lom Požáry - stratotyp - Praha - Řeporyje
Lom Požáry – Praha - Řeporyje 50°1'43.0"N, 14°19'28.0"E
Bývalý lom Požáry 1 je významnou geologickou lokalitou světového významu. Je zde od roku 1984 uznaný mezinárodní stratotyp pro začátek oddělění přídol (báze vrstvy č.96) – hranici určuje první výskyt graptolita Monograptus parultimus (viz obr.).
Ale začněme od začátku. V období staršího paleozoika (prvohory), v období útvaru zvaném silur se území, ze kterého bude tvořen Barrandien s lomem Požáry, nacházelo v podobě ostrovního kratonu okolo 50 rovnoběžky na jižní polokouli Země. V té době vládlo na Zemi o něco málo teplejší podnebí než v současosti a v mělkém moři (souše byly zatím pusté) plném života se usazovaly mocné vrstvy vápenců (schránky uhynulých živočichů) a vápnitých břidlic (samozřejmě v horizontální poloze). Touto sedimentací a následnou diagenezí (zpevněním) vzniklo kopaninské souvrství v období zvaném ludlow (před 422 – 416 mil.lety) a požárské souvrství v období zvaném přídol (před 416 – 410 mil.lety) bohaté na mořské fosílie. O několik desítek miliónů let později (před 350 – 310 mil.lety) se při variském vrásnění ostrovní kraton Bohemikum (s Barrandienem) spojil s ostatními pevninami (Moldanubikum, Saxothuringikum, Lugikum, Moravosilesikum) a vznikl Český masív, tak jak ho známe dnes. Toto vrásnění bylo provázeno mohutným vrásněním, rozlámáním a ukloněním pevninských desek a vznikem vysokého variského horstva na našem území (až 7000 m.n.m.). Některé důsledky tohoto vrásnění jsou patrny i v tomto lomu dodnes. Většina vrstev je různě ukloněna do šikmé polohy (viz obr.) a na mnoha místech tektonicky porušena. Lomy Požár 1 a Požár 2 byly otevřeny jako jámové již v 19.století a byl zde těžen vápenec pro chemický průmysl a na výrobu cementu. V roce 1930 vznikl v zářezu lomu tunel, kterým se odvážel vápenec z lomu úzkokolejnou dráhou až do jejich uzaření v druhé polovině čtyřicátých let 20.století. A právě v šikmém profilu vrstev nad tímto tunelem je stanoven mezinárodní stratotyp. Jednotlivé vrstvy vápenců jsou popsány pořadovými čísly. Čísla 1 – 95 náleží kopaninskému souvrství, č. 96 – 158 požárskému souvrství a č. 158 – 163 lochkovskému souvrství. Báze vrstvy č.96 právě určuje hranici (mezinárodní stratotyp) oddělení přídol (cca 416 mil.let) a nachází se zde první výskyt graptolita Monograptus parultimus. V lomu Požár 1 jižně od ústí tunel se nachází lavicovité krinoidové vápence lochkovského souvrství (kotýzské vápence), které patří k nejstarším vápencům devonského stáří (hranice vrstev siluru a devonu). Dále je pak sled pražského souvrství (slivenecké vápence, loděnické vápence, řeporyjské vápence). Až do období před 390 mil. lety. V celém lomu je průřez historií Země dlouhé více jak 30 mil. let.
