Lom Mušlovka u Řeporyj
Lom Mušlovka u Řeporyj 50°1'52.253"N, 14°19'58.383"E
Lom Mušlovka je významnou geologickou a paleontologickou lokalitou. Je součástí NPP Dalejský profil vyhlášené v roce 1982. V lomu se těžil vápenec do roku 1918 a jsou v něm odkryty vrstvy z období paleozoika (prvohor), resp. svrchního siluru. V té době se mikrokontinenty, ze kterých bude při variské orogenezi (vrásnění) vytvořen český masív, nacházely hluboko na jižní polokouli Země mezi kontinentem Gondwana a vznikající Euramerikou (kontinenty Laurentia, Baltica a Avalonia). Byly zality mělkým a teplým mořem, které bylo plné života a z velkého množství živočichů s vápnitýni schránkami sedimentovaly mocné vrstvy biodetritických vápenců kopanického souvrství. Lom je jedním z pomocných profilů mezinárodního stratotypu oddělení přídolí. Kopaninské souvrství je v lomu tvořeno vrstvami č. 0 až 39, nadloží těchto vrstev náleží k požárskému souvrství. Vrstvy biodetritických vápenců (vápence složené z úlomků korálů, řas a schránek uhynulých živočichů) se v tomto lomu usazovaly před cca 420 mil. lety po dobu cca 4 mil.let. Vše se samozřejmě usazovalo na rovném a plochém dně mělkého a teplého moře. Před cca 370 mil. lety došlo k variské orogenezi (vrásnění) a český masív, jako geologická jednotka, byl stmelen z několika menších částí. Některé části českého masívu, včetně oblasti Barrandienu (součástí je také lom Mušlovka) byly sedimentované vrstvy zvrásněny, zprohýbány a ukloněny do současné polohy. V lomu se nachází množství fosílií – hlavonožci s kuželovitými schránkami, graptoliti, lilijice a mlži se srdcovitými schránkami (cardiola consanguis) – „mušle“, které daly také tomuto lomu jméno.
