Lom Kobyla a očkovský přesmyk v Českém krasu
Lom Kobyla a očkovský přesmyk v Českém krasu 49°54'48.837"N, 14°4'49.472"E
Lom Kobyla je opuštěný jámový lom blízko Koněpruských jeskyní v Českém krasu. Těžba vápence v tomto lomu byla zastavena již v roce 1929. Vytěžený materiál se vyvážel raženou chodbou v severní stěně lomu. V roce 1970 byl lom prohlášen za chráněný přírodní výtvor pro svůj význam zejména z hlediska tektoniky a archeologie.
V lomu se těžily masivní paleozoické (prvohorní) spodnodevonské narůžovělé krionidové (převážně fosilní články lilijic a hlavonožci orthoceras) slivenecké vápence (stáří horniny cca 395 mil.let), které budovaly okrajovou zónu mořského vápencového útesu na vrchu zvaném Zlatý kůň. Slivenecké vápence, společně s útesovými vápenci koněpruskými, vytvořily během variského vrásnění (období před 390 – 310 mil.lety) pevný, nesnadno vrásnitelný celek, na který byly od severu přesunuty starší vápence lochkovského souvrství (stáří 410 mil. let) a silurské vápence požárského souvrství. Nasunutí příkrovu proběhlo podél význačné poruchy, tzv. očkovského přesmyku. Délka posunu se odhaduje až na 1 km. Nasunutý příkrov je názorně odkryt v horní části severní lomové stěny (částečně drcené vápence). Těžbou byly odkryty i krasové jevy. Jeskyně Zlomená sluj má horní patro vyvinuté podle násunové plochy očkovského přesmyku a jsou v ní odkryty krasové struktury. V jeskyni Chlupáčova sluj, pojmenovaná po významném českém geologovi a pedagogovi doktoru Ivo Chlupáčovi (1931 – 2002), byly nalezeny kosterní pozůstatky pravěkých zvířat. Byly zde učiněny i významné objevy archeologické (zbytky ohnišť a nástrojů pravěkých lidí). V jedné z jeskyní je zachován rozsáhlý profil usazeninami z poslední doby meziledové (emm – 126 – 110 tis.let) a doby ledové (würm – 110 – 12 tis.let). Kosterní pozůstatky fosilních savců jsou z poslední doby meziledové a z poslední doby ledové. Kosti a zuby jelenů, lvů, jeskyních medvědů, hyen, srstnatých nosorožců, mamutů a koní z Chlupáčovy sluje jsou nyní uloženy v Národním muzeu v Praze.
V lomu pracoval i krasový badatel Jaroslav Petrbok, jehož činnost připomíná pamětní deska v lomové stěně.
