Smraďoch a Farská kyselka
Smraďoch a Farská kyselka 50°0'46.745"N, 12°43'0.816"E
Horninové podloží našeho zájmového území tvoří amfibolity (regionálně metamorfovaná hornina, patří mezi krystalické břidlice, vzniká při tlaku okolo 1,0 – 1,2 GPa v mnoha kilometrových hloubkách a při teplotě 500 – 700 °C), mariánskolázeňského metabazitového komplexu v blízkosti okraje hadcového (serpentinitového) masivu Vlčího hřbetu. Následkem třetihorní saxonské tektoniky je zde mnoho zlomových linií podél kterých jednotlivé kry tohoto území stoupaly nebo se zaklesávaly. Mezi hlavní poruchové pásmo Slavkovského lesa patří dlouhý Mariolázeňský zlom. Podél tohoto zlomu na několika místech vyvěrají plyny a minerální prameny z nitra Země jako pozůstatek neogénní (třtihorní) až pleistocénní (čtvrtohorní) vulkanické činnosti. Na lokalitě Smraďoch tak vznikají drobné mofety a jezírka, z nichž vycházejí plyny. Plyny tvoří oxid uhličitý z nitra Země a v malé koncentraci i sirovodík. Sirovodík neuniká z hlubin Země, jak se často uvádí, ale vzniká působením sirných bakterií v redukčním prostředí rašeliniště nehluboko pod povrchem. I když jeho koncentrace je poměrně nízká, jeho charakteristický zápach je cítit na velkou vzdálenost. Od silného zápachu sirovodíku pochází i jméno Smraďoch. Ve vzdálenosti 600 metrů za tímto vývěrem CO2 a H2S se nachází jeden z nejchutnějších pramenů západních Čech – Farská kyselka. Jméno získala kyselka podle názvu lesa, který v minulosti patřil zdejší faře se sídlem v nedalekém Rájově. Teplota pramene se pohybuje okolo 7 °C, celková mineralizace činí cca 440 mg/litr. Obsah rozpuštěného CO2 je vysoký a dosahuje 2 300 až 2 750 mg/litr – je tedy výrazně perlivá. Minerální voda má zvýšený obsah hořčíku (Mg) - 51,7 mg/litr. Vydatnost je poměrně vysoká, činí cca 20 litrů/min. Je také jímána potrubím k léčebným účelům do nedalekých Mariánských Lázní.
