PP Bašta - Břasy
PP Bašta u Břas – profil černouhelnou pánví 49°57'44.005"N, 13°59'16.685"E
V paleozoiku (prvohory), resp. v karbonu byla v pánvích mezi erodovanými variskými horstvy krajina plná močálů s bujnou a rychle rostoucí karbonskou vegetací. Český masiv se v té době nacházel v rovníkové oblasti a vládlo zde velmi teplé a vlhké tropické podnebí. Močály plné vegetace byly často devastovány silnými bouřemi, při kterých se v močálu vrstvily zbytky vegetace. Tyto vrstvy byly čas od času zasypávány vulkanickým popelem z mnoha aktivních vulkánů. Nejmocnější část profilu - brouskový horizont, vznikl při velké erupci našeho jediného supervulkánu v období karbonu. Vulkán Teplicko - altenberská kaldera se nachází v severních Čechách na pomezí České republiky a Německa. K velké erupci došlo před cca 313 mil. lety. Ve vrstvách rostlinných zbytků v zaklesávajících pánví bez přístupu vzduchu, zvýšené teploty a tlaku docházelo k postupné karbonizaci a k přeměně na uhlí. Podle stupně prouhelnění rozeznáváme – rašelinu, lignit, hnědé uhlí, černé kamenné uhlí a antracit. Černé uhlí má vzhled, závisející na typu uhlí. V jeho struktuře se střídají lesklé a matné pruhy. Matné pruhy vznikly ze zbytků nižších rostlin, kdežto lesklé páskování je způsobeno rozkladem dřeva. Na jeden metr černého uhlí je třeba 10 až 15 metrů rašeliny. PP Bašta představuje ojediněle zachovaný výchoz souslojí Radnické kamenouhelné pánve (vznik uhlí před cca 315- 310 mil. lety), která je součástí radnické pánve (cca 3,5 x 1,5 km). Radnické sousloví místy vystupovalo až na povrch a z tohoto důvodu ho bylo možno těžit povrchově. Celkově měla spodní radnická sloj, svrchní radnická sloj, včetně brouskového horizontu a lupku, mocnost celkem 18 metrů. V břaské pánvi byla hlavně těžena svrchní radnická sloj s velmi kvalitním uhlím s minimem proplástků. PP Bašta odkrývá výchoz radnického souslojí do hloubky 4,8 m. V podloží se nachází cca dalších 10 metrů svrchní radnické sloje. Brouskový horizont je tvořen cca 2 –3 metrovou vrstvou křemitého tmavošedého jílovce s vulkanickým tufem (vznikl spadem . Pod vrstvou bělky se nalézá spodní radnická sloj břidličnatého uhlí o mocnosti cca 4 metry. Uhlí je prokládáno velkým množstvím jílovitých a prachovcových proplástků – kanafas. Uhlí se zde těžilo od počátku 19. st., největší rozvoj těžby byl v letech 1820 – 1880, těžba v břaské pánvi skončila 1.3.1969.
