Kozlí hora - Hudlice
Kozlí hora - Hudlice 49°57'44.005"N, 13°59'16.685"E
V paleozoiku (prvohory), resp. ve spodním ordoviku probíhala v Barrandienu, v části zvaná pražská pánev, silná vulkanická činnost, jak na povrchu, tak v mořském prostředí (475 - 440 mil. let). Tehdy se ostrovní kontinent Barrandienu nacházel až u jižního pólu Země, v těsné blízkosti kontinentu Gondwana. Zdejší lokalita je tvořena polštářovými lávami z diabasových mandlovců. Jednotlivé polštáře jsou velikosti od 30 do 180 cm v průměru a bývají zdůrazněny hustě a drobně mandličkovitou kůrou a tvoří šárecké souvrství. Druhotně vzniklé kalcitové kuličky v dutinách po plynech jsou od okraje zčásti zatlačované limonitem. Polštářová láva vzniká výlevem žhavé lávy na mořské dno a jejím prudkým ochlazením při kontaktu s mořskou vodou. Výplně mezi polštáři jsou tvořeny směsí kousků a střípků lávy, tzv. brekcie a částečně břidlicemi vytvořených ze sedimentů bahnitého dna stmelených kalcitem nebo křemenem.
