Kodský pramen a kaskády, Údolí děsu - Český kras
Kodský pramen a kaskády, Údolí děsu
49°55'52.313"N, 14°6'59.039"E 49°55'56.933"N, 14°7'6.374"E
Národní přírodní rezervace Koda se nachází v členitém a zalesněném území na jih a západ od Berounky mezi Tetínem a Srbskem v Českém krasu. Variskou orogenezí (horotvornou) zvrásněné geologické podloží je převážně tvořeno prvohorními devonskými usazeninami mělkého a teplého moře (vápence a v menší míře i břidlice). Nadmořská výška území je od 220 do 467 m.n. m. Zajímavým fenoménem je pramen Koda. Je druhým nejznámějším krasovým pramenem po prameni ve Sv. Janu pod Skalou. Celkem malé území Českého krasu nemá mohutné soustavy jeskyní s propadáním vod, soustavami podzemních toků (v Moravském krasu např. Punkva) a mohutných vyvěraček. Je to dáno jeho velmi často šikmou, až kolmou tektonickou stavbou vápencových vrstev z období (prvohory) variské orogeneze (horotvorby). Horniny tvoří barrandienskou „mísu“ mezi Prahou a Plzní. Takže Český kras se spíše vyznačuje jeskynními propastmi a šikmo uloženými jeskynními soustavami a puklinami (viz např. jeskyně Arnoldka a Čeřinka). Většina těchto puklin je v krasu vyplněna druhotným sedimentem z pozdějších období a vsakující voda jimi protéká velmi pomalu. Když vytéká na povrch, může mít za s sebou dlouhé období v podzemí - průměrná doba zdržení vody v podzemí je u většiny dnešních pramenů větší než jeden rok, běžně až desítky let. Prameny se tudíž vyznačují stabilním průtokem, teplotou a vysokým obsahem rozpuštěného uhličitanu vápenatého. Vápenec je v podzemí rozpouštěn slabou kyselinou uhličitou, která vzniká z vody a vzdušného CO2 při deštích. Nasycený roztok hydrogenuhličitanu vápenatého po výtoku na povrch se začne opět zbavovat CO2 a začne se usazovat opět vápenec v podobě pěnovce (nepřesně se často mluví o travertinu). V místě vývěru pramene je kaplička a nezamrzající rybníček ze kterého pod ním, v mohutné, desítky metrů vysoké pěnovcové kupě je uměle vyhloubené koryto se dvěma mlýnskými koly nad sebou. Pod mlýnem potok prudce klesá a tvoří přehlídku pěnovcových hrází a malých vodopádů. Tento proces ještě urychluje vegetace v toku, zejména mechy, které si také svou část CO2 odeberou. Proto se pěnovec sráží nerovnoměrně - nejvíc tam, kde je nějaká překážka, která tok zpomalí. A kde je překážka, tam se uchytí i mech a proces se zesiluje. Místa intensivního srážení pěnovce pak vytváří hrázky a kaskády.
Kodská rokle je známá především jako místo jedné z nejstarších trampských osad Údolí děsu. V roce 1919, možná i dříve, objevil se na hladké stěně vápencové skály nad ohništěm u Kodského potoka nápis: „Údolí Děsů“. Trampské hnutí ve své podstatě reprezentovalo završení národního obrození a nepřímo, ale výrazně, se podílelo na demokratizaci nového samostatného státu.
