České granáty - Linhorka v Českém středohoří
České granáty – Linhorka v Českém středohoří 50°28'46.9"N, 13°53'27.1"E
Mezi obcemi Leská a Staré se nachází nevýrazný vegetací zarostlý pahorek. Je to jedno z míst, kde se v Čechách nacházejí české granáty (pyropy). Tento pahorek je pozůstatkem vulkánu maarového typu. Přívodní kanál (diatréma) je vyplněna brekcíí ve které se tyto české granáty nacházejí. Ale vezměme to od začátku. V období třetihor (neogén) probíhala v této části českého masívu mohutná vulkanická činnost. Ta byla odezvou na silnou saxonskou tektoniku (působení tlaku z jihu v důsledku alpínského vrásnění), kdy parovina českého masívu byla rozlámána a vznikly hluboké tektonické zlomy podél kterých vystupovalo žhavé magma k povrchu. Kromě mnoha výlevů láv a vzniku velkého množství stratovulkánů, vulkánů strombolského typu a intruzí podpovrchových magmatických těles, vzniklo i mnoho vulkánů maarového typu. Jedná se většinou o jednorázovou erupci, kdy magma vystupující ze zemského pláště nebo kůry, přijde do kontaktu s vrstvami zvodnělých sedimentů. Vzhledem k tomu, že většina Českého středohoří se rozkládá na druhohorních sedimentech křídového moře (stáří hornin cca 90 mil.let), které jsou tvořeny pískovci a málo propustnými jílovci (opuka), vznikají příhodné podmínky pro akumulaci vody v těchto vrstvách. Pokud do těchto vrstvev pronikne žhavé čedičové magma dojde k šokové přeměně vody v páru (z jednoho litru vody vznikne 600 až 1000 litrů přehřáté páry – dle vnějších podmínek), která prudce expanduje a způsobí tzv. freatomagmatický výbuch (viz schéma níže). V místě výbuchu dojde k vytvoření velmi hlubokého kráteru trychtýřovitého tvaru (několik set metrů). Po explozi do kráteru napadají zpět horniny, které tvořily vrstvy hornin před explozí a stejně tak napadá zpět popel a vulkanoklastika vzniklé při explozi vlastní čedičové lávy – této směsi hornin říkáme brekcie. A právě jedna z metamorfovaných hornin uložených hluboko v podloží se nazývá serpentinizovaný peridotit ve kterém vykrystalizovaly české granáty při vysokých teplotách a tlacích před několika sty milióny lety. Tato hornina s pyropy, rozdrcená výbuchem maaru před cca 10 mil. lety, se stala součástí komínové brekcie. Vzhledem k tomu, že okolní druhohorní horniny jsou poměrně měkké a rychle zvětrávají došlo od doby vzniku maaru Linhorka k jeho erozi a odnosu pyroponosné brekcie do okolí. Jinak řečeno původní povrch před 10 mil. lety s maarem byl více než o 300 m vyšší než je dnes. Takže objem zvětralého maaru je velký a české granáty byly rozneseny do širokého okolí. Můžeme je sbírat po okolních polích nebo je rýžovat v potoce Granátka (na mapách název Žejdlík) pod vrchem Kuzov.
Pyrop má chemické složení Mg3Al2(SiO4)3 a jeho temně červené zbarvení je způsobeno příměsí chrómu. Je velmi tvrdý a odolný proti zvětrávání. Běžně se dají najít pyropy o velikosti 1 až 4 mm.