Vrh Radobýl u Litoměřic
Vrh Radobýl u Litoměřic 50°31'48.696"N, 14°5'32.762"E
Vrch Radobýl (399 m) je tvořen olivinicko-nefelinickým bazanitovým intruzivním (podpovrchovým) vulkanickým tělesem (stáří cca 30 mil.let) pronikajícím vrstvami slínovců teplického souvrství sedimentovaného na rozhraní turonu a coniaku (mezozoikum-druhohory) před cca 90 mil. lety na dně mělkého moře. Ve vrcholové části je ze západní strany vrch odkryt opuštěným lomem. Stěna tohoto lomu je dokladem nádherné sloupcovité odlučnosti bazanitu (čediče) celkově všesměrné chaotické orientace (délky sloupců až několik desítek metrů). Tato orientace je dokladem složitých podmínek pronikání magmatu na povrch zemské kůry a jeho následného tuhnutí. Podle směru jednotlivých sloupců se dá usuzovat, že se jedná o těsně podpovrchovou část neogénního vulkánu, kde intruze přecházela v efuzi (v povrchový výlev lávy). Podle tvaru sloupců je možno usuzovat na dvě vulkanické erupce. Při druhé erupci vzniklo centrální lávové jezero. Nadzemní kužel původního vulkánu s lávovými proudy a pyroklastiky a jeho podloží (měkké sedimentární slínovce) bylo již zcela erodováno a odneseno (v nadloží současného vrchu chybí 200 až 300m sedimentů a vulkanoklastik).
Sloupcovitá odlučnost bazanitu je způsobena smršťováním magmatu při jeho chladnutí. Tak, jako u bahenních prasklin na dně vypuštěného rybníka dochází při zmenšování objemu bahna a následně jeho praskání, tak je to podobně i u chladnoucího bazanitu (viz obr.). Dochází k vertikálnímu rozpukání a vzniku pěti až šestibokých sloupců. U povrchových lávových výlevů jsou sloupce orientovány kolmo k povrchu proudu a v případě vrchu Radobýl jsou sloupce bazanitu orientovány v původním směru tečení magmatu v podpovrchové části původního vulkánu.
S vrchem Radobýl je osudově spojeno také jméno českého romantického básníka - Karla Hynka Máchy. V říjnu 1836 byl právě na tomto vrchu, když v blízkosti Litoměřic vypukl požár. Mácha jej pospíchal pomáhat hasit. Při hašení se Karel Hynek Mácha napil kontaminované vody a o pár dní později, dne 6.11.1836 zemřel na lehčí formu tyfu.
Kříž na vrcholu byl již v 17. století. Roku 1862 byl starší dřevěný kříž nahrazen železným, ten dnešní je z roku 1992.